Hudba v dálce zní,
ne všichni se však baví.
Někdo v koutě sedí,
schoulený na špinavé zemi, se srdcem jak ocelový zvon,
bijícím.
V těle,
strachem se klepajicím,
myšlenkou na konec blížící.
Hudba v dálce zní,
srdce z těla div nevyskočí
a uši
uši nekrvácí.
Ale oči,
těm už se slzy z těla valí.
Komentáře
Okomentovat